Jarní návrat k vodě: když BIG BOSS a Bloody Mulberry opět ukázaly svou sílu

Každý rybář se nemůže dočkat jara a toho okamžiku, kdy poprvé nahodí své udice. Jinak tomu nebylo ani v mém případě. První termín výpravy padl na konec března a s ním začalo každodenní sledování počasí i dění na mnou vybraném revíru.

Dny ubíhaly a den D se rychle blížil. Panovalo krásné slunečné počasí a zprávy od vody hlásily aktivitu ryb. Bohužel právě v den odjezdu přišla rapidní změna počasí a výrazné ochlazení. Co vám budu vyprávět – záběru jsem se dočkal a kapra také, ale za celé čtyři dny to bylo vše.

Odjížděl jsem zklamaný, ale zároveň s vědomím, že se za tři týdny vracím. Věřil jsem, že tentokrát trefím ten správný čas.

Druhá výprava a sázka na osvědčené nástrahy

Čas plynul a přípravy na další výpravu byly v plném proudu. Nechtěl jsem nic zásadního měnit a znovu jsem vsadil na mé oblíbené příchutě od Squat Carp – BIG BOSS a Bloody Mulberry.

Chtěl jsem dostát našemu mottu:

Byl konec dubna, den D nastal a já znovu vyrážel na svou oblíbenou vodu. Po příjezdu a milém přijetí paní majitelkou jsem začal nakládat věci do lodě a chystat se na převoz na lovné místo. Tentokrát mě čekalo místo číslo 7.

Natěšený vyrážím vstříc novým zážitkům.

První záběr přišel rychle

Po příjezdu stavím bivak, dávám dohromady celý tábor, připravuji člun a vyrážím na vodu zmapovat daný úsek. Označuji si lovné místo, zakrmuji peletami a přibližně 0,5 kg boilies, poté se vracím zpět.

Po několika minutách jsou montáže na svých místech a já jdu doladit tábor do finální podoby. Zhruba po půl hodině se ozve pravý hlásič. Souvislý tón. Jízda.

Nemohu tomu uvěřit, ale je to tak. Po krásné zdolávačce podebírám nádherného lysce. Zachutnala mu Bloody Mulberry Active.

Do večera to byl jediný záběr, ale po půlnoci se začaly dít věci.

Noc, na kterou se nezapomíná

Po půlnoci přicházel záběr téměř každou hodinu. Kapři se pohybovali ve váze do 13 kg a noc byla opravdu živá. K ránu už jsem nechal pruty opřené o bivak, abych si dopřál alespoň trochu spánku.

Následující den nepřinesl nic zásadního a záběry začaly přicházet až po setmění. Pak přišla brutální jízda. Ryba na druhé straně mi nedávala nic zadarmo a mířila přímo do vázek. Bohužel se mi ji nepodařilo zdolat a vytahuji montáž bez ryby.

Prut už nezavážím, pouze nahazuji.

Šupináč 19,40 kg a obrovská radost

Ze spánku mě budí řvoucí příposlech. Po chvíli už úspěšně zdolávám velkého šupináče. Váha ukazuje krásných 19,40 kg a já mám neskutečnou radost.

Wafters BIG BOSS opět zabodoval.

K ránu se po dvanácti hodinách od zavezení rozjíždí také Balanced R1. Daří se mi zdolat dalšího krásného šupináče o váze 16,5 kg. Mé pocity štěstí nejdou ani popsat.

Závěrem

Tahle výprava mi znovu připomněla, proč miluji kaprařinu. Někdy stačí vydržet, věřit své taktice a neměnit věci, kterým člověk opravdu důvěřuje.

První březnová výprava sice přinesla zklamání, ale návrat o tři týdny později mi vše vynahradil. Krásné ryby, silné momenty a nástrahy, které opět ukázaly svou sílu.

Prodáváme to, co sami chytáme. A právě proto mají pro mě podobné výpravy ještě větší význam.